Kobold

Kobold (Přebytky něhy a Přebytky lidí) je dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly — voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok?

Kobold (Přebytky něhy a Přebytky lidí) je dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly – voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok? Je to kniha o podobách neudolatelné lásky a rafinovaného násilí. O tom, jak lidskou existenci předurčuje rodina, do které jsme vrozeni, či ideologie, v níž se namočíme. O společnosti okoralé dovnitř i k okrajům, ke všem „slabším“, vnímavým. Muka těchto postav jsou chorobami naší doby. A zdrojem těchto muk jsou zdá se Koboldové.

Kobold volně navazuje na knihy A já pořád kdo to tluče (2005) a Peníze od Hitlera (2006) a autorka jím završuje svou trilogii o středoevropském dvacátém století.

Rozsáhlá kniha Radky Denemarkové Kobold je náročným, ale zároveň i zcela jedinečným vyprávěcím experimentem. Knižně spojuje dohromady románový příběh Přebytky něhy (O vodě) s novelou Přebytky lidí (O ohni). Obě prózy jsou vysázeny na opačných stranách knihy a autorka ponechává na čtenáři nejen to, zda, nakolik a jak si ve svém čtení a interpretaci oba příběhy spojí dohromady, ale také výchozí rozhodnutí, v jakém pořadí je vůbec bude číst. Vzniká tím projekt „otevřeného díla“ či partitury, který vtahuje čtenáře do hry a žádá si interpretační rozhodnutí. Oba příběhy jsou – obdobně jako elementární živly, které stojí v jejich podtitulech – vzájemně vylučující, ale i kompatibilní. Románový příběh Přebytky něhy je rozprostřen napříč širokým časovým pásmem dějinných přeryvů 20. století, ale i napříč různorodými prostory, jež fungují jak doslovně, tak i symbolicky. Novela Přebytky lidí je naopak koncentrovaná do jednoho prostoru a času – teprve paralelní románový příběh jí poskytuje i širší kontextové zakotvení. Jak román, tak i novela jsou příběhy značně depresivními, příběhy o lidské krutosti, neporozumění a míjení s fatálními následky…

Petr A. Bílek, porotce Ceny Česká kniha